Sauriel

Ráda bych vám řekla své jméno, ale žádné nemám. Ztratila jsem je. Nejhorší na tom všem je ta vina. Moje vina, která se nedá smýt. Dřív pro mě čas nic neznamenal, století trvalo jen pár chvil. Teď je každá vteřina nekonečně dlouhá, protože vím, že nikdy nezemřu. To, co lidé nazývají smrtí, se mnou nechce mít nic společného.

Zrada byla tím, co mě uvrhlo sem na zem mezi padlé. Mohla bych tvrdit, že nic z toho nebyla moje vina, ale lhala bych sama sobě. Já, která slovu lež dala smysl, vím, co je to lhát. Lež je osten, který se zabodne do srdce a otráví jej. Zlomí vůli a zatemní duši. Chtěla jsem tvořit i krásná slova, ale co krásného může stvořit anděl smrti?

Na počátku bylo slovo. Všechno začíná slovy. A na počátku téhle zrady stálo slovo láska. Žárlila jsem na jeho stvořitele a v mé duši se zrodil nepokoj. Říká se, že andělé nemají duši a neznají cit. To je lež.

Sauriel zabodla osten lží do srdce lásky. Sauriel je jméno, jež jsem ztratila. Věděla jsem, že taková láska není, že nemá nic společného se lží, ale přesto jsem zradila. To byl počátek mého pádu. Osten příslušící lži vězel v mém srdci pevně a očernil mou duši. Zradila jsem už tenkrát, nevěda o tom. Až mnohem později mi přišla na mysl vražda. Vražda stvořitele krásných slov.

Byla jsem uvržena na zem, po které putuji už celá staletí. Nestárnu a můj pohled se nemění. Jen kdysi plavé vlasy zčernaly a v šedých očích se usadil smutek. Tenkrát jsem si nalhávala, že mám pravdu, a pokládala vraždu za správnou věc. Kdo si ale co nalhával, to mi bylo umožněno až na zemi. Znala jsem význam každého slova, jako člověk jsem je dobře chápala. Jedno mi však zůstávalo skryto. To slovo bylo láska.

Z tohohle vězení se nikdy neosvobodím, budu tu žít na věky věků až do skonání světa. Pak se můj zármutek zlomí a nebude ničeho. Ani nebe, ani peklo. Do té doby však musím marně hledat někoho, kdo by mě miloval věda o mé zradě. Ten trest je o to těžší, že nikdo z lidí už nedokáže doopravdy uvěřit v anděla.

Krom zármutku a nejasných vzpomínek na Izmaela, který se za mne jediný postavil, mi zbyla jen víra. Nezáleží na tom, jestli se to, v co věříme, může stát realitou. Důležité je věřit. Třeba v to, že zítra vyjde slunce. Pevně věřím, že vyjde i pro mě...